Zmatená

Zase domů...sám...
městem se potloukám,
Klopítám...
Předemnou cesta daleká
a za mnou láhev vypitá,
Krasně se mi jde...
Ale už se těším...sne...
Přes řeky problémů, most úsměvů se překlene,
Dlouhá cesta čeká mne...
To snad ne,
Nashledanou lokále,
Sice pryč pár set,
Ale nehodlám se pro ně vracet,
Krasně oslavil jsem svých dvacet,
Snad nebudu zvracet...
kromě mých kroků Město mlčí,
Ale z každým nádechem život hezčí a hezčí zdá se,
Děkuji všem zpřísněný duším..
To kvůli ním všechny mé deprese někde v koutě se krčí...
Přes všechno smutné co dolehlo k mým uším...
...usmívám se....