Jahodová

Stále přetrvává ta podivná chuť v puse,
Stále vrací se,
Pořád a zase,
Ve své kráse,
Stále stejná a pokaždé jiná,
Stále sladká,
Stále úžasná,
A nikdy hořká,
Každý ji v ústech mívá,
Když po krásně prožitém dnů zívá,
Nebo když vesele do noční Prahy sám pro sebe si zpívá,
Jahodová...
živá...
těším se na ní pokaždé, když život mi jde na nervy...
ještě snad mám tu nějaké rezervy...
a hele...
realita je relativní a co začínalo s ,,Jupí" končí většinou smutnými pohledy a tichým ,,Do prdele"
Už zbývá jen poslední jahoda...
a ještě je z konzervy...


Inspirováno povídkou O Jahodách z bloggu Madworld....
Věnováno autorce Jitce...