Chaotická

Cestou z Crossu zdá se všechno býti mrzuté,
Už po sté,
Odcházím si z hlavy i když na návštěvě jsou v ní hosté...
Jak prosté,
Vytuhnout když život chce mi ukázat jak moc má lokty ostré
Prostě sorry,
Nějak nemám náladu přelézat přes závory...
Dneska žádné vzletné myšlenky, žádná story,
Beze srandy, žádný fóry,
Chci teď být sám...jen já...a Ivory...
Najednou cesta z Crossu zda se býti veselá,
To chtěla,
A tak mrzutá být přestala,
Chápu ji,
Ráno by vstala
A říkala by si: to jsem tomu dala...
Omlouvám se, báseň trošku v chaosu, nevěděl jsem kde začít,
A snažit se na to tlačit prostě nepostačí,
Málo co zmůžu, když Můzy mlčí...
Alespoň že cesta přestala se mračit...