Bolest při každém hnutí,
Jako kdyby tělo hrozilo mi smrtí,
Ať jsme hladový či sytí,
Je to téměř k zblití,
Sice donutí mě to k přemýšlení,
A to se cení,
Stále ji cítím i kdyz vím že chci věřit že tam není...
Do ticha nocni Prahy ozývá se moje tiché zasténání:
Au! To bolí!
Jak kdyby někdo uhodil mne holí,
Těžko soustředit se...myšlenky se drolí,
Zní to tak vzneseně...ale...
Vlastně mi jen ujel autobus a já se vracím domů pěšky zraněný po fotbale...
AU?...
...spíš zas jednou dobrou...a čau....
úterý 22. listopadu 2011
Au
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat