Vršovický vlak
Vrátit se k veršům
Není jen tak
Opěrným bodem mých básní
Byl fakt
Že Můzu musí člověk trénovat
Tudum tudum
Přes sevřené rty dělám zvuk vlaku
A pokouším se svou Můzu přivolat
Byls dlouho pryč...
Já vím, to jen život běžel
Místo básní psal jsem DIČ
Chviličku jsem neposeďel
Peníze
Práce
Nádobí
Prádlo
Snažit se
Najít si
Osobní
Prázdno
Je to zvláštní kruh
Toužíme odpočívat
Protože unavení ztrácíme schopnost naslouchat
A čím starší jsme,
Tím méně času máme chybovat.
Musím vážně svoji práci milovat?
Musím volit?
Musím budovat?
Žádné komentáře:
Okomentovat