Lisa pizotivíhoň ochvàní

Vrací se smích do tváří lidí,
Jak taje sníh..
Kromě těch optimismem prokletých,
Ti chtějí,
Aby ve stáří každý viděl jim na očích,
Že smáli se i když plakalo okolí,
Nikdy neztratili  víru.
Ať bude jakkoliv
Něco změnit
Můžem pouze vírou v naději.
A dostatečně velkou dávkou plísňového sýru...
Nad osudem se pousmějí
Zítra bude líp!
S neochvějnou jistotou.
Nakonec...
Zítra bude vždycky líp...
Vlastně už zítra třeba zjistím svůj Cíl..
Přestanu hledat
Svůj Říp
A vyrazím s jistotou,
Že vím kam jít.