Jako poloprázdná láhev,
Skončil jsem malém,
Jak želva na zádech,
Uprostřed moře v loďce
Se zlomeným pádlem.
Já i mé druhé já sice pomalu stárnem,
Třetí já nevnímá,
Ale dohromady se čtvrtým to nějak zvládnem,
Jako nejrychlejší spermie jsme tu přece jenom právem...
Bloudíme bludištěm pravidel,
Se slepou důvěrou, že za jeden provaz všichni táhnem,
Za zvuku bubnů a vůně kadidel,
Snažíme se bližnímu svému říct ať táhne...
Potřebujem ještě chvíli,
Potřebuju vědět smím-li,
Já totiž došel až k cíli,
Na židli seděl tam Bůh a sesílal zlatou do žíly...
Takže Hele Bože...
Really?
čtvrtek 22. listopadu 2012
Takže Bože
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat