Takže Bože

Jako poloprázdná láhev,
Skončil jsem malém,
Jak želva na zádech,
Uprostřed moře v loďce
Se zlomeným pádlem.
Já i mé druhé já sice pomalu stárnem,
Třetí já nevnímá,
Ale dohromady se čtvrtým to nějak zvládnem,
Jako nejrychlejší spermie jsme tu přece jenom právem...
Bloudíme bludištěm pravidel,
Se slepou důvěrou, že za jeden provaz všichni táhnem,
Za zvuku bubnů a vůně kadidel,
Snažíme se bližnímu svému říct ať táhne...
Potřebujem ještě chvíli,
Potřebuju vědět smím-li,
Já totiž došel až k cíli,
Na židli seděl tam Bůh a sesílal zlatou do žíly...
Takže Hele Bože...
Really?

Solím si

Solím si život prázdnou slánkou,
Zásadně zabývám se tou lepší stránkou,
S depresi se vyrovnávám baseballovou pálkou...
K tomu štěstí,
Stačí mi trocha moudrosti...
...trocha neřesti...
...trocha blaznovství...
Vím svý o tom co si myslím
o tom co si myslíš,
Zajímá mě co si vysním,
Tristní...
Ubohé a povrchní?
Jako refrény popových písní?
Možná je zbytečné jít do hloubky a hledat hádku,
Když pointa může být skryta i v prvním řádku ...
Ale je určitá možnost že se z toho ráno vyspím...

Ironická

Znáš ten pocit když usínáš?
Tak jako na půl nevnímáš,
Hlavně v hlavě,
S hlavní u hlavy,
Obavy...
Další katastrofický scénář,
Sám sobě jsi lhář,
Když si něco namlouváš,
Smutníš a sténáš,
Osobní bestiář,
Uprostřed toho všeho tušíš tvář...
Přišla ti asi něco říct...
Asi Mesiáš,
Mezi vší tou pravdou už ani proroka nepoznáš...
Nezbývá ti než usnout
A tak usínáš,
A poslední co před očima stačí se ti mihnout
Je, že vlastně ani nevíš proč šel jsi si lehnout ...
A jako každý večer...
...umíráš....