Báseň pana Podivného

Takže...zase půlnoc...
Překvapivě,
Žaludek volá o pomoc,
Ale je to jedno...hlavě:
,,To zvládnu hravě!
Radši než říkat mi, že je mu blbě,
Použij svý kyseliny na potravě...
Jasně...
To se ti řekne...
Sledovat rozhovor svých orgánů je pěkné...
Kdyby tak někdo věděl co si myslím...
,,Podivín"
To si asi řekne...
A já Vzhlédnu od svého kalamáře
A vysmějí se mu do tváře.
Ha Há, blbečku,
Předsudky jsou jako tumor,
Jako pochcaný sníh,
Šílenství není hřích...
Pokud je jeho základem humor