Naše duše není Tabula rasa, ale spíše nevypsatelná propiska...
Sedím v metru... S kyticí růží na klíně... Smutná dívka v odrbanem svetru Sedí naproti...teda proti mě... Přeskakuje pohledem, Mezi mnou A květem A mnou A květenou... S vidinou rytíře... Nutí se přemýšlet... Či asi ty růže jsou?